Musí to na venkově zapáchat? Co prozrazuje pach hnoje
Čerstvý hnůj má svůj pach, silný hnilobný zápach však není nevyhnutelný. Amoniak, sirovodík a další těkavé látky ukazují dění v materiálu.
Ne. Pronikavý zápach hnoje nebo kejdy není nevyhnutelnou vlastností farmy. Informuje o unikajících látkách a podmínkách rozkladu.
Co vlastně zapáchá?
V nahromaděném, mokrém a málo provzdušněném materiálu mohou vznikat nebo se uvolňovat:
- amoniak, s ostrým dráždivým pachem; spolu s ním se ztrácí dusík,
- sirovodík, který páchne po zkažených vejcích,
- těkavé kyseliny a další produkty rozkladu, vytvářející kyselý a hnilobný zápach.
Bez kyslíku vzniká také metan, ten je však sám bez zápachu.
Pach neprozradí vše. Silný zápach je ale zřetelným signálem, že část procesu míří nežádoucím směrem.
Skladování a kompostování jsou rozdílné věci
Hromada hnoje ponechaná sama sobě se automaticky nestává správně vedeným kompostem.
Aktivní kompostování potřebuje kyslík. Když je materiál příliš slehlý nebo bez přístupu vzduchu, vracejí se procesy odpovědné za hnilobný zápach.
Pouhé čekání tedy není totéž co vedení biologického procesu.
Zápach není zkouškou bezpečnosti
Nepřítomnost zápachu neznamená, že je materiál bezpečný nebo vyzrálý.
Čerstvý hnůj může obsahovat choroboplodné organismy. Správně vedená termofilní fáze kompostování může některé výrazně omezit, proces ale musí skutečně proběhnout. Samotné ležení na hromadě nestačí.
Ukázali jsme to na vlastním hnoji: co se změnilo po 3, 7 a 21 dnech kompostování.
Když začne zapáchat kompost
Silný zápach nemá smysl maskovat. Je potřeba najít příčinu změny podmínek v materiálu.
Obvykle je nutné posoudit vlhkost, přístup vzduchu, strukturu a složení. Samotný pach ještě neřekne, který faktor je problémem.
Zdroje
- Cornell CALS, Science and Engineering of Composting
- Cornell CALS, Pathogens
- BioFarmLab, původní polský článek „Czy na wsi musi śmierdzieć?“, 17. května 2021
